17. listopad je v mnoha ohledech významným dnem. Mimo jiné se jedná i o Světový den předčasně narozených dětí. Cílem tohoto dne je zvýšit povědomí o problematice předčasných porodů a podpořit rodiny, které si procházejí touto těžkou výzvou.
Za předčasně narozené se považuje miminko, které přijde na svět před 37. týdnem těhotenství. Ve světě se rodí předčasně každé desáté, v ČR každé dvanácté dítě. A i když to může zpočátku působit dramaticky, vzhledem k pokročilé medicíně, má v současné době většina příběhů předčasně narozených dětí šťastný konec.
Rodiny se po narození „miminka do dlaně“ musí semknout a nasměrovat k němu spoustu lásky a péče. Ale i rodiče (a zejména maminky) potřebují podporu a porozumění. Po lékařské stránce se jim věnují gynekologové, neonatologové a pediatři. Psychickou podporu jim zase poskytuje organizace Nedoklubko, jehož součástí je i redaktorka Petra Kašparová. A právě Petry Kašparové, redaktorky časopisu Nejste v tom sami, jsme se zeptali na pár otázek.
Petro, vám samotné se v roce 2016 předčasně narodila dcera. Jak to všechno probíhalo?
Vzhledem k mým zdravotním problémům, jsem téměř od začátku těhotenství docházela do rizikové poradny. Všechno šlo dobře, až do 27+5 tt, kdy jsem měla tak vysoký tlak, že jsem se rozhodla jet na pohotovost. A tam už to šlo „ráz na ráz“. Lékaři mi doporučili miminko ještě pár dní nechat v bříšku. Riziko, že to nepřežije, nebylo malé. Na oddělení jsem strávila dva psychicky velmi náročné týdny, než byl proveden císařský řez.
Co se dělo po porodu?
,,Byla tak strašně malinká…
Celé mi to přišlo jako zlý sen.“
Rodila jsem dopoledne a hned odpoledne mi přišly sestřičky říct, že dcerka žije a že je v pořádku. Přítel mi pak donesl v mobilu ukázat její fotky. Byla tak maličká… měla 1010 g. K fyzické bolesti po císařském řezu se přidala ještě bolest duševní. Tak moc jsem se o ní bála… Hned druhý den jsem si v podstatě vydupala návštěvu u inkubátoru. Marie Apolenka (jak jsme jí pojmenovali) byla tak strašně malinká… Celé mi to přišlo jako zlý sen. Když mi jí dali poprvé do náruče, věděla jsem, že jestli se jí něco stane a ona to nezvládne, nepřežiju to.
Jaké psychické podpory se vám v tomto nelehkém období dostalo?
Krom podpory blízkých, jsem se už v porodnici setkala s organizací Nedoklubko. Dostala jsem dárkový balíček s ručně háčkovaným srdíčkem a časopisem, ve kterém jsem si přečetla příběhy předčasně narozených dětí a jejich rodičů. V té chvíli mi přišlo trochu neuvěřitelné, že bych se jednou mohla zařadit k těm usměvavým lidem na fotkách. I když právě díky nim jsem začala věřit, že i my to můžeme zvládnout.
Ten časopis se zdá být pro vás v mnohém osudový. Jak jste se dostala k práci v Nedoklubku?
To bylo v době, kdy už jsme byly asi měsíc z porodnice doma. Do facebookové skupiny napsala Lucie Žáčková (ředitelka organizace Nedoklubko) výzvu, jestli tam není nějaká maminka, která by mohla pomoct s časopisem. A já jsem mohla a chtěla. Od té doby jsem součástí skvělého týmu a podílím se na tvorbě časopisu Nejste v tom sami, točení podcastů a mnohých dalších aktivitách.
Jsou nějaké mýty, které se s předčasně narozenými dětmi pojí?
,,Zachraňovat tak malá miminka nemá smysl,
protože z nich vyrostou nemocní
nebo postižení dospělí. To není pravda.“
Bohužel i teď si mnozí lidé myslí, že zachraňovat tak malá miminka nemá smysl, protože z nich vyrostou nemocní nebo postižení dospělí. To není pravda. Současná medicína usiluje nejen o záchranu života, ale i o jeho kvalitu. A daří se to. Dalším mýtem je, že o předčasně narozená miminka se musí starat pouze lékaři. I půlkilové miminko může být v péči rodičů, pod dozorem lékařů. Usilujeme o to, aby docházelo k nulové separaci dítěte od matky a zdá se, že se neonatologie v budoucnosti tímto směrem opravdu posune.
Nejde se nezeptat – jak si vede Vaše dcera Maruška teď?
Je to veselá holčička, která si ráda hraje a tančí. Zdravotní problémy, které měla na počátku života, se postupně upravily a tak jediné, co je na ní nápadné je, že je na první pohled drobnější. Málokdo by ale hádal, že měla po narození jenom kilo.
Co byste vzkázala rodičům, kteří se nacházejí v podobné situaci jako vy v roce 2016?
To hlavní poselství je vlastně v názvu našeho časopisu „Nejste v tom sami“. Nebojte se na nás obrátit, jsme tu pro vás. Pokud Vás zajímá více informací o organizaci Nedoklubko, nebo chcete přiložit ruku k dílu, podívejte se na stránky Nedoklubka.
Máte i Vy doma předčasně narozené miminko a potřebovali byste podporu chůvy? Neváhejte se na nás obrátit přes kontaktní formulář nebo na telefonním čísle 775 097 865.