Kašpar, Melichar a Baltazar: Znají vaše děti příběh tří králů?

Velká část dětí, školkou či školou povinných, již určitě slyšela o Kašparovi, Melicharovi a Baltazarovi. Mnoho z nás už ale nemá ponětí, proč Tři králové obchází naše domovy a přejí nám šťastný nový rok. Co se schovává za významem písmen K, M, B, a co se vlastně ukrývá za touto zvyklostí? Nakoukněte s námi více do hloubky této tradice, která každoročně připadá na 6. ledna.

Příběh o třech mudrcích

Legenda praví, že se jedná o krále z dalekého Východu. V Bibli jsou označováni za mudrce, kteří byli velice vzdělání, jelikož se vyznali v umění, vědě a zároveň se zabývali hvězdami. A právě hvězdy je měly dovést k městu Betlému, do polí, kde si Josef s Marií našli útočiště, aby se mohli starat o narozeného Ježíška. Když mudrci vstoupili do stáje, padli na zem a poklonili se dítěti v jeslích, jelikož věřili, že z něj bude jednou mocný král. Předali mu své dary a plní radosti se vraceli domů, aby mohli vyprávět o novém králi, jenž se narodil.

Význam K+M+B

Zakončení křesťanských Vánoc spadá na 6. ledna, den Tří králů. Tento den se v ulicích objevují trojice dětí v bílých košilích a papírových korunách, kdy jedno z nich je vždy ušpiněno od sazí (má představovat tmavou barvu pleti). V případě, že zazvoní u vašich dveří a zpívají koledu ve znění „My tři králové jdeme k vám, štěstí zdraví přejeme vám…“ jdou symbolicky požehnat vašemu domu. Jako potvrzení své návštěvy vám nad vchodovými dveřmi zanechají svou značku K+M+B s náležitým rokem. Většina z nás se domnívá, že toto označení jsou první iniciály jmen tří králů, jenomže to je chyba. KMB znamená Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná po celý daný rok, a proto se vždy za tato písmena uvádí letopočet.

Další zajímavosti

Se svátkem tří králů je spojeno mnoho různých pranostik, například: „Bude-li na Tři krále větrno, bude také úrodno“, „Na Tři krále zima zlá je“ či „Na Tři krále o hodinu dále“. Období Tří králů je také spojeno s různými zvyklostmi. Dříve se oslavovalo již 5. ledna a tento den se označoval jako Svátek světel. Opakovalo se například lití olova, jako je zvykem na Štědrý den, či se pouštěly svíčky v ořechových skořápkách po vodě. Pomocí svíčky se předpovídalo, co se stane v daném roce, zda dotyčného čekají nějaké změny, zda ho potká štěstí, zdali bude cestovat apod. Také se člověk prostřednictvím plamenu mohl dozvědět, jestli se mu bude tzv. „lepit smůla na paty“.

Posledním zvykem, který zmíníme, bylo pečení kynuté buchty ve tvaru kruhu z mazancového těsta. Tento tvar měl symbolizovat královskou korunu a hospodyně vždy zapékala do buchty minci. Ten kdo během konzumace minci našel, se stal králem a mohl psát písmena s křížky na obydlí.

 

Až se vás nyní budou vaše děti ptát, jak to vlastně všechno bylo, věříme, že již budete schopni jejich dotazy bez problému zodpovědět! Popřípadě to můžete nechat na našich chůvách, které rády dětem vypráví, a které v nich dokáží vzbudit zájem o danou problematiku.

× WhatsApp